Studie k Vraždě v domě

Kompoziční studie k obrazu Jakuba Schikanedera (1855–1924) Vražda v domě odráží proces autorova hledání ideálních kompozičních vztahů při přípravě tohoto ikonického díla českého realismu. Autorovou odpovědí na teoretické požadavky realistické malby se stal odosobnělý, dokumentárně věcný pohled na zobrazenou tragickou skutečnost. Pastelová studie stojí pravděpodobně v samotném závěru přípravných prací. Od konečné obrazové verze se liší jen v několika detailech, jako je například poloha hlavy a ruky mrtvé dívky. Schikaneder svým obrazem obeslal mezinárodní výstavu soudobého malířství v Berlíně, kde bylo dílo interpretováno logikou žánrového obrazu. Umělecká kritika si jej vyložila jako detektivku, jejíž pointa spočívá v odhalení pachatele vraždy. Podobně i české publikum na Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891 živě diskutovalo, zda výjev zachycuje vraždu nebo sebevraždu skokem z okna. Zobrazení tragické události však pro Schikanedera nebylo žánrovou momentkou, ale realistickým svědectvím, reflexí existenciálních otázek života, zobrazením události, která má zůstat nevysvětlená. V nedávné minulosti se podařilo identifikovat místo, kde se scéna odehrává. Byl jím dnes už neexistující temný dvorek při vyústění Špitálské uličky do Rabínské ulice v židovském městě. Atmosféru i skrytá zákoutí pražského ghetta krátce před jeho asanací Schikaneder důvěrně znal. Sám určitou dobu bydlel na jeho okraji v domě na rohu Dušní a Masařské ulice.