Hlava světce

Ve sbírce Karáskovy galerie se nachází několik kresebných podobizen, jejichž autorem je Konstantin Pjaskovskij, talentovaný realistický portrétista a žák Jakuba Obrovského na Akademii výtvarných umění v Praze. Další soubor jeho portrétů osobností ruské emigrace obohatil ve třicátých letech sbírky Ruského kulturně-historického muzea na Zbraslavi. Kromě portrétní tvorby se však Pjaskovskij věnoval i pravoslavnému ikonopisu, a to zejména v souvislosti s výzdobou chrámu Zesnutí Nejsvětější Bohorodice na Olšanských hřbitovech v Praze. Nástěnné malby realizovali Pjaskovskij, Ilja Šapov a několik dalších umělců podle návrhů světoznámého ruského výtvarníka Ivana Jakovleviče Bilibina však až v první polovině čtyřicátých let. Okolnosti vzniku akvarelové hlavy neidentifikovaného světce nejsou známé, kresba však vznikla v době, kdy Jiří Karásek uspořádal několik malých výstav umělcům, kteří patřili k okruhu jeho galerie. A byl to právě Konstantin Pjaskovskij, který tento cyklus zahájil. Recenzent Národních listů shrnuje Karáskův záměr slovy: „Karáskova galerie, chtějíc se uplatniti v souboru pražských museí jako slovanská galerie, činí zajímavý pokus, aby seznámila své návštěvníky napřed se soudobým uměním ruských malířů-emigrantů, žijících v Praze. [...] V dalších výstavkách zamýšlí Karáskova galerie podati také ukázky nejmodernějšího ruského umění, a tu přijdou na řadu Alexander Orlov, Platon Dějev a Nikolaj Rodionov.“