Blahoslavený Jan Marinonius s křížem a klečícím spolubratrem z řad theatinů

František Xaver Palko náleží bezesporu k nejpřednějším malířům působícím v Čechách na počátku druhé poloviny 18. století. Z jeho bohatého uměleckého oeuvre získal Jiří Karásek do své sbírky tři studijní kresby (inventární č. IK 1269, IK 1270, IK 1272). Dvě z nich vznikly v souvislosti s přípravou plánovaného, ale nikdy nerealizovaného cyklu snad grafických listů nebo ilustrací na téma života blahoslaveného Giovanniho Marinoniho, druhého nejvýznamnějšího člena řádu theatinů hned po jeho zakladateli sv. Kajetánovi. Zběžnější propracování kreseb prozrazuje, že patrně nesloužily jako konečná předloha pro rytce, ale představují spíše bezprostřední zachycení kreslířových myšlenek, primu ideu. Zda mají obě kresby vazbu na výzdobu pražského malostranského kostela řádu theatinů, pro který Palko vytvořil oltářní plátno se sv. Teklou a nezachovaný obraz blahoslaveného Giovanniho Marinoniho, zůstává otázkou. Obě kresby jsou označené číslicemi, což je řadí do souvislosti s obdobnými číslovanými studiemi se scénami z Marinoniho života, které se dnes nachází ve sbírkách Národní galerie v Praze, Slezském muzeu v Opavě a Szépmüvészeti Múzeu v Budapešti. Kresba nadepsaná číslicí jedna s postavou Giovanniho Marinoniho objímajícího jednou rukou kříž, zatímco druhou rukou podává listinu svému řádovému spolubratrovi, stála na počátku celého zamýšleného narativního cyklu.