Yeux clos

Les Yeux clos (Zavřené oči) stojí na počátku velkého obratu v díle malíře, který se, ačkoliv je tradičně spojován s francouzským symbolismem, vymyká jednoznačnému zařazení do některého z výtvarných proudů přelomu 19. a 20. století. Až do počátku 90. let 19. století dominovala v tvorbě Odilona Redona černá barva, kterou malíř považoval za základní. S Les Yeux clos přišla změna. Redon prosvětluje paletu za pomoci všech barev spektra a jeho tvorba získává lyrické, kontemplativní vyznění. Ztišená bledá tvář s víčky sklopenými spánkem či smrtí evokuje postavu ze snů, průvodce na cestách vlastním nitrem jen v náznaku se zhmotňující v neurčitém prostoru. Obličej ženy, jejíž předlohou byla Redonova manželka Camille, svojí dokonalou modelací a odtažitou idealizací připomíná tváře z obrazů renesančního malíře Piera della Francescy, výraz Michelangelova Umírajícího otroka či kontemplujícího Krista ve chvíli duševního vytržení na cestě k transcendentálnímu poznání. Jiřímu Karáskovi se do sbírky podařilo získat litografii tohoto přelomového díla, jež bývá označováno za manifest symbolismu. Originální malba olejovými barvami na plátně je součástí sbírek Musée d'Orsay v Paříži.