Politická karikatura představuje stěžejní část tvorby francouzského malíře a sochaře Honoré Daumiera. Jeho schopnost vystihnout charakteristické rysy, emoce a psychologický typ zobrazované osoby jej už v předvečer červencové revoluce, která vedla k pádu francouzského krále Karla X., i v následujícím období vlády Ludvíka Filipa Orleánského, vynesla mezi čelní představitele tohoto žánru. Daumier od konce 20. let 19. století postupně spolupracoval s řadou satirických časopisů, jako byl La Silhouette a La Caricature, aby nakonec zakotvil ve slavném Le Charivari, kterému zůstal věrný téměř až do své smrti. V Charivari Daumier publikoval přes tři tisíce litografických karikatur ze života pařížské společnosti. Pod vlivem tradice fyziognomických teorií, které se pokoušely usuzovat na charakter člověka na základě jeho vnějšího, fyzického vzezření, vytvořil Daumier záplavu postaviček, jejichž drobné zlovolnosti a charakterové vady nechal obtisknout v jejich tvářích, gestikulaci a postojích. Sem patří i početná sbírka Daumierových grafik získaných Jiřím Karáskem. Cyklus Physionomie de l'assemblée z roku 1849 z doby, kdy ve Francii padla červencová monarchie a byla nastolena třetí republika v čele s prezidentem Karlem Ludvíkem Napoleonem, karikuje realitu zasedání francouzského Národního shromáždění i jeho vůdčí politické představitele. Nejen díky tomuto cyklu byla Daumierova tvorba označována za vizuální obdobu literárního cyklu Honoré de Balzaca Lidská komedie.