Po revoluci (skica k obrazu)

Obraz je menší studií k rozměrnému plátnu, které je dnes uložené pod názvem Někdejší obránce vlasti ve sbírkách Národní galerie Praha, avšak od roku 1928 bylo součástí expozic Karáskovy galerie coby dlouhodobá státní zápůjčka. Bogdanov-Bělskij, mající kořeny v realistické malbě 19. století, pokračoval i v emigraci v lotyšské Rize v tvorbě žánrových motivů, krajin a portrétů. Akcent na sociální témata spojená s emigrací se promítl i do tohoto výjevu bývalého důstojníka carské armády (na klopě kabátu je patrný vojenský Řád sv. Jiří), který se živí jako prodavač novin v rižských ulicích. Bogdanov-Bělskij pobýval v Praze na jaře roku 1928 jako účastník výstavy pořádané Jednotou umělců výtvarných v Obecním domě. Jak se dozvídáme z dobové zprávy, na večírku u příležitosti zakončení výstavy „představil se jako výborný interpret melancholických ruských písní; odpovídal mu náš Franta Úprka svými slováckými písničkami“.